„Současný způsob rozúčtování nákladů na teplo a teplou vodu v centrálně vytápěných domech nemotivuje k šetření. To jsme se rozhodli změnit. Nová pravidla pro rozúčtování povedou k férovějšímu nastavení plateb a podpoří snahy k úsporám,” řekl místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. 
 
Ve snaze nastavit spravedlivější systém, který bude více reflektovat ekonomickou stránku dodávky tepla, ale i podněty od odběratelů a správců domů, MMR navázalo spolupráci s ČVUT. Univerzita zpracovala detailní studii, která modeluje různé způsoby chování odběratelů, různé umístění bytu v domě či nastavení parametrů pro základní a spotřební složku vyúčtování. Věcné oddělení MMR z této nezávislé analýzy vycházelo při návrhu změn ve vyhlášce.

Ve vyhlášce se nově zohlední doposud opomíjená energetická náročnost budovy. Právě v energeticky šetrných budovách bude vyúčtování nejspravedlivější, jelikož teplo neuniká ven z budovy. To by mohlo dále motivovat k zateplování budov a modernizaci systému vytápění, včetně jeho digitalizace, což je celoevropský trend.

Návrh mění poměr základní a spotřební složky, ale i spodní limit u samostatné spotřební složky. Poměr základní složky je nově navázán na Průkaz energetické náročnosti budovy. Místo podmínek dosavadní vyhlášky, kde základní složka nákladů na vytápění pro byt tvoří 30 až 50 procent nákladů, budou mít bytová družstva i společenství vlastníků na výběr ze tří variant podle energetické náročnosti dané budovy. Základní složka by měla být ve výši 40, 50 nebo 60 procent s tím, že ji dodavatel služeb, tedy správce objektu, družstvo či společenství může o 10 % navýšit či snížit.